|
|
Hlavní líčení
Bartoš, Marek ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ Abstrakt Tématem této diplomové práce je hlavní líčení, jakožto nejvýznamnější stádium trestního řízení. Právě v něm dochází ke zjištění skutkového stavu na základě dokazování podle přesně daných ustanovení českého trestního řádu a následně také vyslovení viny či neviny obžalovaného. Obsahem této práce je popis průběhu hlavního líčení, a to od vymezení základních zásad, na kterých je vystavěno, přes jeho přípravu, provádění dokazování, až po vynesení rozhodnutí soudu v závěru. Pozornost je věnována teoretickému výkladu stěžejních institutů a také problémům, se kterými se praxe setkává. Práce je doplněna příslušnou judikaturou, úpravou řízení ve věcech mladistvých a právnických osob, a také návrhy de lege ferenda, které jsou buď již součástí návrhu nového trestního řádu nebo by její součástí měly být. Diplomová práce je tvořena celkem pěti kapitolami, úvodem a závěrem. První kapitola se podrobně věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v hlavním líčení a také pojednává o diskutovaném vyjádření a umístění těchto zásad v novém trestním řádu. Jedna z podkapitol podrobněji rozebírá institut dohody o vině a trestu z hlediska zásad. Druhá kapitola popisuje přípravu hlavního líčení, a to zejména doručení obžaloby a jeho samotné nařízení. V rámci jedné podkapitoly je pak rozebrán laický prvek...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Dvořáková, Radka ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Odvolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá odvoláním v trestním řízení. Cílem diplomové práce bylo zejména zanalyzovat současnou platnou právní úpravu odvolání a rozebrat problematické oblasti tohoto institutu pohledem odborníků z oboru trestního práva, když práce nabízí jejich rozdílné názory na zásadní otázky spojené s odvoláním. Tyto otázky se týkají zejména fungování tohoto institutu v praxi, jeho efektivity, hospodárnosti a účelnosti, a také zhodnocení principů, na kterých je odvolání vybudováno s úvahami de lege ferenda. Pro zorientování se v tomto trestněprávním institutu práce nejprve mapuje vývoj odvolání v trestním řízení během 2. poloviny 20. století a v 21. století, kdy postupně nabyly účinnosti tři trestní řády a zásadní novely, v nichž se úprava odvolání někdy i zásadně proměnila až do současné podoby. Pro seznámení se s podstatou fungování tohoto institutu práce dále představuje základní principy a zásady, které se v odvolacím řízení uplatňují. Diplomová práce dále čtenáři představuje platnou právní úpravu odvolání, když se věnuje jeho podstatě, charakteristice a základním vlastnostem, rozebírá předmět, obsah a důvody odvolání, možnosti jeho vzdání se či zpětvzetí, zabývá se okruhem osob, které jsou oprávněny odvolání podat, a postupem soudu prvního stupně jak před...
|
|
|
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení
Říhová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku doznání obviněného, charakterizovat tento institut a popsat jeho význam v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Za tímto účelem provedla autorka syntézu dostupných zákonných, doktrinálních, judikatorních a jiných odborných podkladů s vlastními názory a úvahami de lege ferenda. Práce je obsahově rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola obsahuje historický úvod postihující vývoj institutu doznání od 14. století až do politických procesů 70. let minulého století. Ve druhé kapitole je charakterizováno doznání po stránce obsahové i formální, přičemž jsou zde rozebrány jednotlivé požadavky na doznání a situace, v nichž může být učiněno. Také je zde zahrnut institut prohlášení viny, jeho odlišnosti od doznání a vzájemný vztah obou institutů ve světle recentní novely trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o doznání coby důkazu a jeho významu pro dokazování i v případě, že je odvoláno či opatřeno nepřípustným způsobem. Ve čtvrté kapitole je blíže pojednáno o vynucených doznáních, metodách fyzického i psychického nátlaku na obviněného a jsou přiblíženy výsledky studie zabývající se vlivem způsobu protokolace na vynucování doznání. Dále jsou rozebrány příčiny vzniku...
|
|
|
Účinnost probačního dohledu v sankčním systému trestní justice z hlediska prevence recidivy
Poláchová, Jana ; Válková, Helena (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Tématem mé diplomové práce je účinnost probačního dohledu v sankčním systému trestní justice. Mojí snahou je zmapovat, zda a jakým způsobem probační dohled napomáhá snížit riziko recidivy kriminálního jednání pachatelů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám účelem a smyslem probačního dohledu a možnostmi jeho využití. Popisuji jednotlivé opatření, v souvislosti s nimiž se můžeme setkat s uložením probačního dohledu. Pojednávám také o probačním dohledu nad mladistvým, který má svá specifika. V neposlední řadě se věnuji samotnému průběhu probačního dohledu a srovnání alternativních sankcí s trestem odnětí svobody. Nechybí zde statistiky uloženého probačního dohledu v posledních letech. Praktická část je do značné míry ovlivněna mou studentskou praxí v Probační a mediační službě. Pomocí výzkumné sondy jsem se dotazníkovou formou pokusila zmapovat pohled pracovníků Probační a mediační služby a sociálních kurátorů pro mladistvé i dospělé na problematiku probačního dohledu, zjišťovala jsem propojenost spolupráce těchto subjektů a jejich náhled na smysl a účel dohledu. Dále v praktické části předkládám kasuistiky klientů Probační a mediační služby, jimž byl uložen probační dohled. Popisuji zde jejich situaci, spáchaný trestný čin, uloženou sankci, průběh jejich...
|
|
|
Postoje odborné a laické veřejnosti k institutu alternativních trestů.
TURKOVÁ, Petra
Přelom 20. a 21. století je v celosvětovém měřítku obdobím velkých reforem trestního práva, které souvisejí s hledáním nových cest řešení trestné činnosti, které by nahradily a nebo alespoň doplnily některé nepružné postupy při projednávání trestních věcí. Do popředí se dostává uplatnění alternativních způsobů řízení před soudem a využití alternativ k potrestání v trestních věcech. V pozadí vývoje nezůstala ani Česká republika. V práci chci tudíž zmapovat možnosti využívání alternativních trestů, podrobněji se zaměřuji na trest obecně prospěšných prací. V práci uvádím i právní úpravy trestu OPP v některých vybraných zemích. Zmíním i instituci Probační a mediační služby. Upozorním na chystanou novelu trestního zákona v souvislosti s trestem obecně prospěšných prací. Výzkum k této práci jsem rozdělila do dvou částí. V první části se zabývám názory laické veřejnost v kvantitativním výzkumu a druhou část věnuji kvalitativnímu výzkumu, kde zjišťuji názory odborníků z řad soudců, policie a úředníků Probační a mediační služby. Hlavním cílem práce je zjistit stanoviska a povědomí laické veřejnosti o využívání a realizaci alternativních trestů. Zjišťovala jsem jaké tresty by laická veřejnost preferovala. Dalším cílem práce je zjistit názory odborníků na uplatňování a realizaci alternativních trestů. Tři stanovené hypotézy se mi při prvním výzkumu potvrdily a dvě byly vyvráceny. Z druhé části výzkumu jsem vyvodila tři hypotézy. Výsledky této práce ukazují na to, že laická veřejnost sice určité povědomí o dané problematice má, ale co se týká znalostí, tak se jedná jen o povrchní znalosti. Laická veřejnost prokázala značné množství tolerance a benevolence k osobám odsouzeným k alternativním trestům. Názory odborníků vyslovují povětšinou souhlas se stávající právní úpravou alternativních trestů. Vymezení těchto trestů v trestním zákoně shledávají jako dostačující a domnívají se, že alternativní tresty jsou dostatečně využívány. Práce poslouží jako obecný přehled této problematiky.
|
host ::
RSS.